Celkem dost dlouho jsem věřila, že nějaké uzdravení z nevhodných návyků bude doprovázet tak velký třesk s fanfárami, že si toho zaručeně všimnu. No – nic se nedělo. Jenom jsem si jednoho dne uvědomila, že jsem spokojená s celou svojí foto sestavou tak, jak je a to, co mě brzdí je jen moje (ne)pohotovost a sklony k rychlé chůzi všude, což musím během focení záměrně regulovat a ne vždycky se mi povede myslet na to celou fotoprocházku.

Z hlediska pokrytí ohnisek a objektivů k běžné práci mám celý kit hotový. Neznamená to, že mám zaléčený i GAS syndrom z posledních let, ale osvědčilo se mi jít na to přes svoje vlastní fotky. Od doby, co jsem začala záměrně zlepšovat svoje vlastní obrázky celý ten GAS syndrom pomalu mizí. Zjistila jsem, že pokud chci splynout a být na ulici co nejvíc neviditelná, široké sklo je vhodnější. Aktuálně se pohybuju na 34 mm ekvivalent full frame a dost jsem se na ten úhel záběru naučila.

Zezačátku jsem měla na street klasickou padesátku a místy jsem ještě teď měla dojem, že bych jej uživila. No, uživila, tady a támhle na prostřídání. I tak jsem si to sklo pořídila raději v makro podobě – v té ho využiju víc než na samotný street. Srostla jsem s tím širokým ohniskem a znovu jsem se přesvědčila, že mozek barví vzpomínky narůžovo a nostalgie dost klame.

Moje specifikum je cca třikrát ročně utéct na tři týdny do přírody. I tam ale hledám lidi a jejich vliv. Učím se brát na vědomí, že potřeba utéct do krajiny neznamená, že nejsem street fotograf. Protože se do těch ulic stejně zase vrátím. Zvykám si na to, že to tak je a že ta období touhy po kompletním tichu přijdou a zase zmizí. Dřív jsem to považovala za trvalou změnu a tady a támhle mám pořád problém vidět sebe samotnou za tři týdny v době, kdy se mi chuť fotit ulice zase vrátí.

Propojuju se streetem to, co vím z krajiny. A makro objektiv mi připomíná, že i na ulici jsou mikro příběhy k zachycení a že lidi samotní jsou jen asi třicet procent celého příběhu. Rozšířit obzory na celou ulici, ne jen lovit postavičky.

Můj makroobjektiv je 30 mm Olympus (60 mm ekvivalent full frame, trošinku těsnější základní sklo) a líp se mi s ním fotí jednotlivé objekty, drobné nebo trochu větší jednotlivosti, které se hůř izolují s tím širokým objektivem, který jsem doteď používala jako jediný. Navíc na nějaké takové ty fleky a různé textury umí zaostřit o dost blíž než běžné pevné objektivy, což je pro mě cenné plus a celý důvod, proč jsem kit doplnila o makro sklo.

Celé to má pomáhat zpomalit a líp se dívat. S širokáčem moc drobností nevyfotím a dlouhodobě jsem měla pocit, že na těch ulicích dost věcí míjím. Tak na to jdu trochu jinak a sama jsem zvědavá, kam se to vyvine dál.