Pokud se bavíme o street fotce, to rozdělení na barevnou a černobílou nezůstalo jenom v minulosti. Jak mi je blízká barva, stejně mívám místy pocit, jestli bych neudělala líp, kdybych fotila černobíle. Primárně tvořím barevně, ale zase mám přepnuto do černobílé a zkouším, co to udělá.

Aktuálně mi přibývají fotky, u kterých je jedno, jestli jsou černo bílé nebo barevné. Ano, vidíme svět barevně v základním nastavení, ale ve fotce je barva další prvek, který buď odpovídá nebo ruší. Z nějakého důvodu mi ty fotky, které se mi podaří nafotit v černobílé vyniknou i barevně. Nevím čím to je, ale hodlám to ještě chvíli zkoumat.

Nechala jsem si nastavený RAW, ať se v tom můžu následně hrabat. Ten způsob komponování na černobílou mi krásně funguje na tvoření barevných fotek; možná to bude tím, že mám bez brýlí k šesti dioptriím a ty slabší oči fungují trochu jinak. Nic jiného mě zatím nenapadá. Ty linie a tvary vidím daleko líp v monochromatickém režimu. V barvě to všechno komplet ignoruju, protože s barvami je těch informací moc najednou a na těch fotkách je to pak vidět.

Zjišťuju, že to focení do černo bílé mě učí víc, než bych si za normálních podmínek myslela. Když už nic, usnadňuje mi to vidět ty snímky a vnímat kompozici jako celek. Takže ano, můj foťák zůstane v monochromatickém režimu a v RAWu, ať si ty barevné verze můžu vytáhnout v programu.

Ne všechno funguje obojetně. Moje oblíbené odrazy od výkladních skříní fungují bez jakýchkoliv pochyb v černo bílé, protože barevně je to moc velký chaos. Odrazovky „musím” upravovat do verze bez barev, protože ta barva je tam jenom informace navíc. A obráceně. Můj oblíbený projekt Traces, který zachycuje různé lidské stopy jsem sice převedla do černo bílé, ale budu ho tvořit barevně, protože ty objekty kolikrát splývají dohromady a pokud chci, aby byly fotky přehledné, musejí v té barvě zůstat.

Flaška piva ještě budiž, ale z rohlíků se v monochromatické verzi stala beztvará hmota a jelikož odmítám do nalezených scén zasahovat, nebylo možné poskládat a poposouvat si kompozici tak, abych mohla prvky zabrat trochu blíž nebo trochu líp.