Andrea Vyorálková
-
Já v síti času
Mám ve sbírce jedno poškrábané DVD. Bylo mi asi nějak sedmnáct a jela jsem se školou na cyklo výlet na Pálavu. Po kouskách to DVD ještě přehrát jde a čas od času mě popadne chuť. To jsem tak nějak začínala… Continue reading
-
Proč se v tom dobrovolně babrat?
Začalo to kdysi na Vinted, kde jsme v tlupě asi 2000 uživatelů drbali youtuberky a influencerky. Postupně se to přes několik smazaných diskuzí přesunulo na Slack – založíte si tam workspace, pozvete si tam přes e-mail nebo „zvací odkaz“ další… Continue reading
-
O pár zatáček dál
Už na základní škole mě požádali, jestli bych mladší kamarádku nezkusila doučovat angličtinu. Tenkrát jsme měly jedno sezení a pak zvolili jinou formu. Už tehdy jsem si osobně vyzkoušela, že učit neumím a že fakt, že něco umím ještě neznamená,… Continue reading
-
Nesrovnávej se
I když od posledního článku včera uběhl měsíc, pořád ještě s blogem počítám. I když jsem si už začala říkat, jestli se na to nevykašlat a nepokračovat jenom s focením. V posledním článku jsem psala, že letos „jenom“ žiju a… Continue reading
-
O emocích
Jsou našimi průvodci ať chceme nebo ne. Upozorňují nás na překračování našich hranic, oznamují nám vybíjení našich vnitřních baterek a radí nám, kudy se dát a kde to může být nebezpečné. Musejí fungovat v rovnováze s našimi ostatními součástmi. Náš… Continue reading
-
Zkoušky
Dnes má být ten den, kdy se házejí do kouta novoroční předsevzetí. Třináctý leden je prý konečná pro ty, kteří to se sebou nemyslí dost vážně. Vyzkoušené to nemám; letos jsem si dala předsevzetí jenom věnovat se fotce a ne… Continue reading
-
Moje cesta pokračuje
Ráda bych začala tím, co mě vlastně přivedlo k focení a proč jsem začala fotit. Jen si to už nepamatuju. Vím, že jsem s plastovým foťáčkem od babičky, co měl ostření napevno od 1m dál nafotila asi dva nebo tři… Continue reading
-
Trochu jiný druh odvahy
V průběhu roku nemívám celé tři dny v kuse volno. Zvykla jsem si, že od pondělí do soboty pracuju a jednou ročně si dávám za úkol prožít si ty Vánoční dny bez výčitek. V roce 2023 jsem přestala „žít svůj… Continue reading
-
Prosinec: „Černá zima“ se hlásí
Původně jsem si říkala, že na prosinec by mohlo být téma „Fotit Vánoce“ . Moje psychika to nicméně vzala za trochu jiný konec a i když jsem něco málo nafotila tak jako tak, velice ráda si na další rok nechám… Continue reading
-
Návnady
Kdyby to aspoň trochu šlo, zvedla bych se a šla bych fotit pokaždé, když začnu prohrabávat bazary ohledně „něčeho nového hezkého“ ke koupi. Nevím o tom, že bych tu danou věc potřebovala, dokud ji neuvidím na internetu a nejhorší je, že… Continue reading
-
Timeout
Skutečný progres prý začíná, když člověka přestanou bavit jeho vlastní výmluvy. Listopad a prosinec vyvrcholily lehkou depresí, kdy jsem vyloženě toužila schoulit se do klubíčka někam do nory a nevylézat, jen být a počkat, až to přejde. Na jednu stranu… Continue reading
Zápisníček 