Začalo to kdysi na Vinted, kde jsme v tlupě asi 2000 uživatelů drbali youtuberky a influencerky. Postupně se to přes několik smazaných diskuzí přesunulo na Slack – založíte si tam workspace, pozvete si tam přes e-mail nebo „zvací odkaz“ další uživatele a jste tam zavření ve svém vlastním „chlívečku“ bez toho, že by kdokoliv zvenčí mohl ten váš mini Vesmír navštívit. Na jednu stranu je to pro podobné drbací diskuze naprosto ideální prostor – jsou tam jenom ti lidé, kteří se účastní diskuze a nikdo další a „venku“ , v reálném světě je klid.

Pokud influencerka ve videu nasdílí screen ze Slacku, tak to díky zkušenostem poznám. Znamená to jenom to, že se sama dobrovolně účastní dané diskuze a je tam mezi uživateli aktivní a má ke všemu přístup; jenom to s oblibou schovává pod „přišlo mi to do directu od vás“ . Já mám už nějakou dobu smazaný e-mail, kde jsem měla přístup, aby mě to neponoukalo. Protože když se furt hrabete v nadávkách a v souzení druhých, automaticky se pak sami bojíte něco tvořit, protože máte z první ruky ten přístup, že nic není dost a všechno půjde strhat.

To pak vidíte sami. Pokud jsem chtěla sama začít znovu zpátky tvořit, musela jsem pár věcí změnit a určitě to znamenalo i blokaci těch influencerek, které na Instagram do Stories ty diskuze furt tahaly. Tvářily se sice jako ta dobrá strana síly, ale imrvére se k tomu vracely a mohli jste si být jistí, že je jenom otázkou času, kdy to nasdílí znovu. Díky samotné povaze Slacku – soukromá pracovní plocha dostupná jenom na pozvání, a tím, že jsem byla nějakou dobu aktivní vím, že nové členky už pěkně dlouho neberou – není možné, aby se obsah těch zpráv dostal na veřejnost. Pokud sami nejste členem.

Už nějakou dobu publikuju pod svým vlastním jménem. Nepovažuju se za anonymního hrdinu a zjistila jsem, že mě to, co sleduju přímo ovlivňuje ve schopnosti tvořit. Hnát k odpovědnosti anonymní pisálky je šlechetný cíl, ale dokud jsou zavření v soukromém workspacu, je to jako kdybych vlezla někomu cizímu do Messengeru a pak se divila, co tam všechno má. Internet není Ottův naučný slovník. Není možné udržovat ho ve stoprocentně cenzurované verzi, kterou hlídá vrchní kurátor. Svoboda projevu automaticky neznamená, že ten druhý je povinný vás poslouchat a blokace je naprosto legitimní nástroj. Třiďte to, co sledujete a pamatujte na to, že všechno to, co si sami dobrovolně taháte do života je a zůstává vaše součást.

Všechno se dá vypnout a každý se dá zablokovat. Aktuálně zkouším používat prohlížeč Vivaldi (funguje na Opeře, ale bez soudruhů z Číny) , protože jsem chtěla všechny ty návrhy na články na internetu zkrouhnout na nulu. Je jen na vás, co si uplácáte za prostor. Jestli něco zaslouží vaši pozornost, je to právě to, co sledujete a čím se na denní bázi zabýváte.