V roce 2019 jsem se začala zabývat street fotkou. Shodou náhod (no, nevím do jaké míry to byla náhoda – ale o tom později) to bylo s vybavením Panasonic, které zhusta používám i dnes. Tehdy jsem zjistila, že když si na Instagramu založím účet na černo bílý street, porostu raketovou rychlostí, i když samotné fotky jsou vhodnější v barvě – protože fotit dobrou černo bílou není sranda, ale Instagram trendy si myslí něco jiného.

Jako první věc jsem si tedy ujasnila, v jaké formě chci street trénovat. No a pak přišla záležitost číslo dvě – čím přesně je nejlepší ten street fotit? Ať už Roman Fox nebo Lukasz Palka, určitě bych našla víc street fotografů, oba dva používají hodně velké nářadí. Ostatně, už i Leica CL se velikostí vyrovná mému Nikonu Z5 s objektivy 28 mm a 40 mm f2. Tak malý foťák jako Panasonic, nebo větší jako Nikon, Fuji X-H2 a X-T5 nebo Leica?

Hlavní důvod pro kompakty bývá na internetu uváděna diskrétnost. S tím, že malého fotoaparátu si nikdo nevšimne.

Sami si můžete všimnout, že lidé zpozorují i malý foťák. I to je důvod, proč podle nálady střídám malý a velký fotoaparát – z hlediska „neviditelnosti“ je to úplně fuk a jak říká moje nové oblíbené motto, You are much more visible than your camera (jsi vidět mnohem víc než tvůj foťák) . Tak kde přesně vnímám rozdíl mezi malým a velkým?

Zrak stočený přímo do foťáku nepovažuju za rys, který bych ve svojí tvorbě vyhledávala. Jsem vděčná za každý fajn záběr, kde nejsem ten hlavní prvek já s tím foťákem. Zároveň si všímám, že ty fotky, kde se na mě nikdo nedívá jsou momenty takového charakteru, které bych zvládla zachytit i s Nikonem Z5.

Je to jen o pohotovosti, šikovnosti a zručnosti a malý foťák (plus tichá závěrka) nesou lehkou psychologickou výhodu. Necítíte se s tím tak moc „na ráně“ , zvlášť v začátcích. I když upřímně – v tom roce 2019 jsem se bála i s GX80 s objektivem Summilux 25 mm, což je ekvivalent pevné padesátky (to znamená malinký foťák a malý objektiv s celkem dlouhým ohniskem). Uvědomuju si, že moje zkušenosti pramení spíš z jakési inflace velikosti foťáku, protože jsem se street focením strávila už čtyři roky a beru na vědomí, že méně komfortní člověk s větším tělem na ulici nevyleze.

Zní to triviálně. Vezmete foťák a vyrazíte ven. S tím, že budete fotit zajímavé a hezké věci, které cestou potkáte. Když pak mezi snímky hledáte dobré záběry, zjistíte, že na focení lidí jdoucích po ulici není nic tak zajímavého a že tvořit koukatelný street není taková sranda.

Už tak je to výzva. Ne tak ještě vnímat jako svůj první plán ten foťák, který máte s sebou. Mně Lumix GX80 pomáhá, protože ho nepovažuju za foťák. „Ten“ Fotoaparát s velkým F, který posadí pozorovatele mých fotek na zadek už jenom tím, že pod fotku napíšu čím byla focená. Navíc v černé barvě a s placatým sklem odpadá ten faktor černo- stříbrných „retro“ foťáčků, které zaujmou pozornost na první dobrou už jenom svým vzhledem.

Mám nastavený velký ostřicí bod uprostřed – tím mám jistotu, že se s ostřením neminu. Samotná rychlost už je dost fajn a ještě se mi nestalo, že by GX80 jednoduše nestihl zaostřit. Mám v hlavě Fujifilm X100 v šesté verzi, která má vyjít začátkem roku 2024? Jasně že jo. Hraju si s myšlenkou, že se naučím street s aktivním rozpoznáváním obličejů, že namířím foťák a ostření na obličej budu mít jako pojistku. Umí to můj Panasonic? Neumí. Pořídím si tedy v lednu zase Fuji?

S tím si nejsem tak jistá. Lumix neodvádí moji pozornost (není na něm „nic zajímavého“) a já se můžu soustředit na svět tam venku. Životnost baterky na jedno nabití je dost dobrá, všude se mi vejde a se svojí sestavou jsem se dostala na příjemně placaté rozměry. Jsem tak půl na půl a s každým dalším focením čím dál víc vidím, že schopná street fotka je hlavně o mojí šikovnosti a budu si muset počkat na listopad.

Naposledy jsem GX80 prodávala kvůli výkonům ve špatném světle. V listopadu už bude celkem „tma“ a o prosinci se už vůbec nebavím. Vím jistě, že budu pokračovat se streetem a s čím přesně se ukáže na základě praxe – na základě micro four thirds snímače ve spojení s tmavým podzimem a se zimou. V létě je to pohádka. Světla je víc než dost a vy nemáte šanci poznat rozdíl. Uvidíme, jak moc mě GX80 bude s*át ve chvíli, kdy se světlo na pár měsíců o dost zhorší.