Člověk by si neměl zakazovat věci, které ho přirozeně zajímají. Asi dva nebo tři roky zpátky mi řekli, že mi někdo rozbije hubu nebo foťák, když budu fotit cizí lidi venku. Neposlechla jsem a pokračuju ve focení lidí, i když nepatřím mezi extroverty a je mi nejlíp, když mě není vidět. Dost mě v současné době zajímá a baví Nikon Z5, což není zrovna pouzdro na doutníky a i tak zvládám balancovat mezi komfortní zónou a street focením a čas od času přinesu i schopnou fotku.

Začněte s lidmi, kteří koukají do mobilu. Venku jsou celkem dost k vidění tzv. zombies – kráčejí s hlavou sklopenou dolů, něco řeší s mobilem a kolikrát tak přecházejí ulici a skáčou pod kola chudákům řidičům. Pokud budete chtít vyfotit zombíka s mobilem, pravděpodobně vás ani nepostřehne. Ideálně když prší a zombík druhou rukou řeší deštník. A bonus – pokaždé je výhoda, když se podaří člověka anonymizovat. Nemáte přímý kontakt s hlavou (s očima) a není tak snadné určit totožnost nebo se na takové fotce poznat.

Odrazy a vitríny. Ať už zaostříte na výkladní skříň, ve které se něco odráží, nebo se rozhodnete fotit z ulice výlohou směrem dovnitř, nemusíte se bát přímého kontaktu s člověkem. Jasně, fotograf by se neměl stydět za to, co dělá a měl by vědět sám, že to, co dělá není neetické, ale zrovna street focení není snadná disciplína, i když je v naší části světa stále legální (třeba v Dubaji vůbec nesmíte fotit rozpoznatelné tváře bez předchozího souhlasu, což celý street dost vykastruje) . Odraz (reflexe) zajistí, že budete mířit foťákem jinam než na člověka, kterého chcete fotit a poskytne vám to psychickou výhodu do začátku.

Cílem není nafotit lookbook. Nejedná se o focení pro Instagram a výstupem nemusí být série hlaviček. S člověkem jde pracovat i grafickou cestou, využít tvar postavičky, siluety a linie. Můžete fotit samotné nohy nebo jen drobnosti, zajímavosti a gesta, která na ulici potkáte. Řešte celou kompozici a ne jenom velikost člověka na výsledné fotce. To, co přinesete nemusí mít s portrétem nic společného. A ano, když zvolíte 50 mm nebo 85 mm objektiv, budou se vám ruce a drobné zajímavosti fotit daleko snáz.

Nikon Z5 má šílenou rolling shutter (deformaci obrazu, když zapnu elektronickou závěrku a během focení s foťákem pohnu) . Mám celkem množství deformovaných fotek, u kterých mě štve, že je nemám „rovně“ , a tak jsem elektronickou závěrku vypnula a fotím se zvukem na mechanickou. Vypnout zvuk je ale rozhodně cenná pomoc a nepřikládat foťák k oku taky. Využijte štelovatelný displej a zkuste trochu širší sklo. U street fotek stejně budete řezat a stoprocentní přesnost je potřeba jen u zaostření.

Čím větší objektiv, tím víc budete na ulici vidět. Zapomeňte na teleobjektiv typu 100-400 mm a hlavně věřte svému nastavení a zaostřování. Užívejte si samotný průběh focení a nespílejte si, pokud nepřinesete kloudnou fotku. Street se nedá naplánovat a občas bývají dny, kdy zvlášť v menších městech pšenka nezakvete. Foťte i neživé objekty, choďte s tím foťákem ven a nebojte se ořezávat – nůžky jsou přítel a ve street fotce zvlášť 🙂