Každý leden se snažím vyrobit si fotoknihu z fotek, které jsem vytvořila uplynulý rok. To jsem takhle vzala fotoknihu z roku 2017 a s hrůzou jsem si při jejím prohlížení uvědomila, že v roce 2017 jsem měla onen vztah, který mi ukázal zrcadlo ohledně mých financí a od roku 2017 svoje prasátko a svoje způsoby aktivně řeším. Nepřišel už čas udělat za tím tlustou čáru a jednou pro vždy to vyřešit?

Taková menší léčba šokem. A přišel čas zeptat se sebe samotné, co je ten důvod, který mě už od roku 2017 drží zpátky. Mám stanovený realistický plán, tak co to vlastně drhne? Vzpomněla jsem si na svoje typické ráno a tři až čtyři odložení budíku. Vzpomněla jsem si na úkoly, které přesouvám klidně tři týdny, než mě to přinutí věnovat se jim. A uvědomila jsem si, že mě nemusí ani tak zajímat no buy, jako spíš důslednost.

A ani to nemusí tolik bolet. Chytré hlavy uvádějí, že trvá tři měsíce, než se vybuduje nový životní styl. Dvacet jedna dní trvá zafixovat nový návyk, ale právě tři měsíce potřebuje člověk na to, aby si adoptoval celý nový lifestyle. Červenec, srpen, září. Tři měsíce, tři jednoduché návyky. Vstávat ráno na první budík, držet se rozpočtu (2500 Kč měsíčně na nákup zbytností) a nesledovat na Youtube gear videa (recenze techniky, srovnávání, proč mám ten nebo onen fotoaparát).

Udržet čas strávený na mobilu pod hodinou a půl mi pomohla taková malá hloupost jako časovač aplikace na půl hodiny (půl hodiny Chrome, půl hodiny Facebook. Byl to dřív Twitter, ale stává se z něj místo, kde nechci trávit čas) . Věřím, že další jednoduchá výzva (posilovat moji důslednost) mi pomůže víc, než těch šest let různě modifikovaných low buy a no buy výzev.

Další zvyky k adoptování budou plánovat si úkoly po dnech a vždycky kousek urazit, ale nechci se zahltit vším najednou hned první měsíc. Mám to vzadu v hlavě a bude to volné pokračování mojí cesty. Teď už vím, kde je problém a bude jednodušší s tím pracovat, ale pro začátek jsem si chtěla stanovit jasně vymezené úkoly, které mi s důsledností pomůžou. S tím, že jeden z těch úkolů má přímou návaznost na úkol, který řeším posledních šest let.

V plánování jsem slušná, ale teď bude nejtěžší ten plán skutečně dodržet. Doteď jsem to po sobě nevyžadovala a brala jsem všechno s lehkostí. Přišel čas šlápnout do pedálů a posunout se trochu dál. Je fajn, že jsem se z nerozhodnosti dostala do fáze, kdy si umím stanovit plány a cíle. Teď se jenom naučit nejenom mluvit a plánovat, ale i jednat.